Chceš se stát tatérem? Tak zapomeň, že si koupíš strojek na Aliexpressu a druhej den jsi profík
Jasně, sedneš na gauč, objednáš si tetovací strojek za 800 kaček z Číny, po víkendu cvičení na pomerančový kůře si řekneš „je to easy“ a jdeš tetovat kámoše v obýváku. Skvělej plán. Fakt. Akorát že v Česku je tohle nejrychlejší cesta k tomu, aby ses ocitnul buď na ambulanci s infekcí, nebo u soudu za neoprávněné podnikání. Tetování je totiž regulovaný řemeslo, ne kutilská disciplína pro nedělní odpoledne.
Takže než začneš snít o vlastním studiu, pojď se podívat, jak se to dělá pořádně.
Bez papíru nejsi tatér, jsi rizikovej faktor
Tetování = díra do kůže, kudy může vlítnout kdejaká infekce. Proto na to stát kouká přísně a chce po tobě odbornou způsobilost, než ti dovolí píchat lidi jehlou za peníze. Žádnej papír, žádná živnost. Žádná živnost, žádný legální tetování. Tak jednoduchý to je.
Co musíš mít v šuplíku, než se vůbec přihlásíš
Než tě kdokoliv pustí do kurzu na tatéra, potřebuješ:
- Být plnoletej (18+, žádný výjimky)
- Mít vyučení nebo rekvalifikaci v kosmetice (nebo zkoušku Kosmetička/Kosmetik). Ano, čteš dobře, nejdřív kosmetika, pak teprve tetování
- Lékařský potvrzení, že jsi zdravotně v pohodě
Tenhle krok láme hodně snů. Spousta lidí si myslí, že skočí rovnou na tatéra, a pak zjistí, že bez kosmetickýho základu ani nesmí ke dveřím kurzu.
Samotnej kurz – 320 hodin, po kterých už nebudeš amatér
Když máš vstupenky splněný, čeká tě rekvalifikační kurz Tatér/Tatérka (kód 69-034-M), akreditovanej MŠMT. Doporučuju kurz od Martina Žinčíka ze studia Tattoo Zincik. Chlap, co má za sebou stovky klientů a kurz nevede v nějaký odtažitý učebně, ale přímo v reálně fungujícím tatérským studiu. Žádná teorie od stolu, rovnou to prostředí, kde budeš reálně makat.
Teorie – 144 hodin, kde se nebudeš nudit:
- Jak funguje profi studio, legislativa, bezpečnost práce
- Hygiena a sterilizace do posledního detailu (tady se fakt nešidí)
- Kresba, kompozice, návrh motivu
- Procreate a Photoshop, protože digitální doba
- Jehly, cartridge, pigmenty, nastavení strojku
- Jak nezabít komunikaci s klientem
- Jak si vybudovat vlastní značku, ne jenom „umět tetovat“
Praxe – 176 hodin, kde přestaneš cvičit na pomeranči:
- Umělá kůže. Kontury, stínování, přechody
- Reálný modely pod dohledem lektora
- Kompletní simulace provozu studia, od „ahoj, co si dáte“ po finální ošetření
Celkem 320 hodin dřiny, zhruba 2–3 měsíce podle toho, jak často budeš chodit. Cena: 49 000 Kč + 10 000 Kč za zkoušku, po který dostaneš oficiální osvědčení a nikdo ti tvou kvalifikaci nemůže rozmluvit.
A teď bomba na závěr: rekvalifikaci můžeš mít v řadě případů zdarma přes Úřad práce ČR. Takže argument „nemám na to peníze“ ti tady umírá.
Co přijde potom
S osvědčením v kapse si můžeš sáhnout na živnostenský list a teprve pak jsi oficiálně tatér, ne jenom člověk se strojkem. Dál je to na tobě. Portfolio, studio (vlastní nebo cizí), a nekonečné zlepšování.
A jedna věc, na kterou zapomínáš
Umět tetovat je jen půlka práce. Ta druhá půlka je umět poradit klientovi, jak se o čerstvou kérku starat, aby ti barvy za rok nevypadaly jako vybledlá vzpomínka na dovolenou. Proto by měl mít v šuplíku každej profi tatér nejen strojek, ale i pořádnou veganskou péči, kterou může klientům rovnou doporučit. Náhoda? Ne, jen selský rozum.